Známé a zapomenuté vánoční tradice, které můžete oživit

Tereza Nesvadbová | 16.12.2025 | 6 MIN

Když jsme byli děti, Vánoce byly plné drobných rituálů, na které se člověk těšil už dlouho před Štědrým dnem. Každá maličkost měla své místo a opakovala se rok co rok. S dospíváním se ale mnoho těchto tradic pomalu vytrácí a Vánoce se často smrsknou na večeři, dárky a pár koled v pozadí. Je to přitom škoda. Právě tradice dávají Vánocům hloubku, rytmus a pocit výjimečnosti. Nemusí být složité ani okázalé, stačí, že se opakují a nesou v sobě význam.

Nejznámější vánoční zvyky, které si pamatujeme

Tyto vánoční zvyky patří k těm nejznámějším. Většina z nás je alespoň jednou v životě zažila a některé z nich se dodržují dodnes. Často ale přesně nevíme, proč se dělaly zrovna takhle, a právě v tom se skrývá jejich kouzlo.

• Zpívání koled - Koledy původně nevznikly jen jako vánoční písně. Byly součástí starých obřadů, které měly zajistit hojnost, zdraví a ochranu domu v nadcházejícím roce. Zpěv měl magickou funkci, hlasem se přivolávalo štěstí a zahánělo to zlé. Proto se koledy zpívaly po celý den, nejen u stromku, a často i při obcházení domů. Smyslem nebyla dokonalost, ale společné sdílení a radost.

• Adventní věnec a zapalování svíček - Kruh adventního věnce symbolizuje nekonečnost a koloběh roku. Zeleň představuje život, který přetrvává i v zimě, a světlo svíček postupně prolamuje tmu nejkratších dnů v roce. Zapalování svíček nebylo jen dekorací, ale každodenním rituálem připomínajícím, že Vánoce se blíží pomalu a postupně. I dnes má tento zvyk sílu nás na chvíli zastavit.
• Rozkrajování jablka - Jablko bylo v lidové tradici symbolem zdraví, plodnosti a života. Rozkrajují se napříč proto, že v řezu vznikne obrazec - hvězda nebo kříž. Hvězda symbolizovala ochranu, štěstí a soudržnost rodiny, zatímco kříž byl vnímán jako varování nebo výzva k větší opatrnosti v nadcházejícím roce. Nešlo o strašení, ale o připomenutí, že zdraví a rodina jsou to nejcennější.

• Lití olova - Lití olova patří k nejstarším věšteckým zvykům. Olovo bylo vybráno proto, že se snadno tavilo a rychle tuhnulo ve vodě, kde vytvářelo náhodné, těžko předvídatelné tvary. Ty se následně vykládaly jako symboly budoucnosti - dům, cesta, srdce nebo zvíře. Nešlo o doslovnou předpověď, ale o způsob, jak se zamyslet nad tím, co může přijít. Dnes je ale důležité zmínit, že olovo je toxický kov a k tomuto účelu se již nedoporučuje. Pokud si chcete zvyk připomenout bezpečně, ideální náhradou je barevný pečetící vosk, který zachová princip i kouzlo rituálu.
• Pouštění skořápek z ořechů - Ořechy byly symbolem moudrosti a ochrany. Každý člen rodiny měl svou lodičku se svíčkou, která představovala jeho cestu v příštím roce. Skořápky, které zůstaly pohromadě, symbolizovaly soudržnost rodiny, ty, které se oddělily, změnu nebo cestu jinam. Šlo ale především o společnou hru, která napomáhala k poklidnému tempu večera.

• Čekání na první hvězdu - První hvězda odkazuje na betlémskou hvězdu, která podle tradice zvěstovala narození Ježíše. Čekání mělo dětem i dospělým připomenout trpělivost a význam okamžiku. Štědrý večer nezačínal ve spěchu, začínal tehdy, když se setmělo a nastal správný čas.
• Házení střevícem - Dnes je tento zvyk často vnímán jako dívčí věštění budoucí svatby. Původně ale šlo obecně o symbol změny a pohybu. Směr střevíce měl ukázat, zda člověka čeká cesta, nová etapa nebo zůstane doma. Byl to hravý způsob, jak mluvit o budoucnosti bez vážnosti a obav.

Zapomenuté vánoční tradice

Vedle známých zvyků existovala i řada tradic, které byly kdysi samozřejmou součástí Vánoc, ale dnes se na ně téměř zapomnělo. Často proto, že vyžadovaly zpomalení a ticho, tedy věci, které se z moderních Vánoc vytrácejí nejrychleji.

• Prostřený talíř navíc - Na štědrovečerním stole býval připravený jeden talíř navíc. Nešlo jen o symbol chudého pocestného, ale o gesto pohostinnosti a otevřenosti. Mělo připomínat, že Vánoce nejsou jen o rodině u stolu, ale i o myšlence sdílení a pomoci. Dnes může tento zvyk fungovat alespoň symbolicky, jako připomínka vděčnosti a empatie.

• Zákaz práce a uklízení na Štědrý den - Podle starých zvyků se na Štědrý den nemělo pracovat, prát ani uklízet. Nešlo o lenost, ale o vědomé zastavení. Věřilo se, že práce by přinesla neklid do dalšího roku. Smyslem bylo věnovat den rodině, klidu a přípravě na sváteční večer. Tento zvyk dnes téměř vymizel, přestože jeho myšlenka je aktuálnější než kdy dřív.
• Půst a symbolika dne - Štědrý den nebyl jen čekáním na večeři. Půst měl očistný význam, fyzický i duchovní. Neměl člověka trápit, ale připravit na slavnostní okamžik. Jídlo, které následovalo večer, pak nebylo samozřejmostí, ale odměnou a symbolem hojnosti. Dnes se tento zvyk dodržuje spíš výjimečně, často jen v náznaku.

• Ticho a klid před večeří - Ještě před samotnou večeří býval zvyk krátkého ticha. Nešlo o modlitbu v dnešním slova smyslu, ale o chvíli zklidnění, kdy se rodina sešla a uvědomila si výjimečnost okamžiku. Tento rituál dnes téměř zmizel, přestože právě on dokázal oddělit běžný den od svátečního večera.
• Symbolika jídla na štědrovečerním stole - Každé jídlo mělo svůj význam. Ryba symbolizovala hojnost, čočka nebo hrách prosperitu, ořechy zdraví a jablka život. Štědrovečerní večeře nebyla jen menu, ale příběh vyprávěný skrze chutě. Dnes často jíme stejná jídla, ale jejich význam už si nepřipomínáme.

Mnoho z těchto zvyků vyžadovalo čas, klid a pozornost. V době, kdy Vánoce často prožíváme ve spěchu, se na ně jednoduše nedostane. Neznamená to ale, že ztratily smysl, spíš jen čekají, až si z nich vybereme to, co s námi rezonuje dnes.

Vánoční dekorace a jejich symbolika

Význam neměly jen samotné vánoční tradice, ale i všechny vánoční dekorace, kterými si lidé zdobili své příbytky. Každý prvek měl svůj smysl, chránil dům, symbolizoval hojnost, světlo nebo naději a pomáhal vytvořit pocit bezpečí v temném zimním období. Mnoho těchto symbolů používáme na vánoční výzdobu dodnes, často už jen podvědomě. Právě v dekoracích se tak přirozeně propojuje minulost s přítomností a tradice s tím, jak Vánoce prožíváme dnes.

• Jehličí a zelené větve - Jehličí bylo symbolem života, který přetrvává i v zimě. Věšelo se nad dveře, pokládalo na stůl nebo se z něj vytvářely věnce jako ochrana domu a připomínka naděje. Právě proto se dodnes objevuje v adventních věncích i dalších vánočních dekoracích.
• Věnce a kruhové tvary - Kruh představuje nekonečnost, koloběh roku a ochranu. Věnce se zavěšovaly na dveře nebo pokládaly na stůl jako symbol domova a návratu.
• Svíčky a světlo - Světlo bylo jedním z nejsilnějších vánočních symbolů. V temném období roku představovalo naději, bezpečí a teplo domova. Zapalování svíček mělo zklidňující a sjednocující funkci, kterou si zachovává dodnes.

Světelný řetěz hvězdičky, 2,5 m

149 Kč skladem

• Šišky, ořechy a přírodní materiály - Přírodní materiály symbolizovaly hojnost, plodnost a spojení s přírodou. Šišky a ořechy se objevovaly nejen na stole, ale i jako součást výzdoby, která měla připomínat cyklus roku a vděčnost za úrodu.
• Ozdoby a drobné detaily - Každá vánoční dekorace, ať už ručně vyrobená nebo zděděná, v sobě nese příběh. Dříve nebylo cílem mít výzdobu bohatou, ale smysluplnou. I dnes mohou dekorace fungovat jako tiché připomenutí tradic, které nás spojují s minulostí.