Proč se na dveře píše K+M+B: historie Tří králů

Tereza Nesvadbová | 5.1.2026 | 5 MIN

Každý rok se na dveřích domů a bytů objevuje stejný nápis. Pár písmen, křížky a letopočet. Většina z nás ho zná odmala a bere ho jako samozřejmou součást ledna, podobně jako vánoční výzdobu nebo koledy. Přesto jen málokdo přesně ví, co jednotlivá písmena znamenají a odkud se tenhle zvyk vlastně vzal.

Nápis na dveřích si spojujeme s Třemi králi, s dětmi v kostýmech a s křídou, kterou po sobě zanechají. To je ale jen ta nejviditelnější vrstva celé tradice. Ve skutečnosti má tenhle krátký zápis mnohem hlubší význam, který sahá dál než k samotnému koledování.

Za několika písmeny se skrývá starý zvyk spojený s požehnáním domu, ochranou jeho obyvatel i s biblickým příběhem, ze kterého Tři králové vycházejí.

K+M+B nejsou jen jména tří králů

Na první pohled se může zdát, že nápis K+M+B jednoduše označuje jména Kašpara, Melichara a Baltazara. Tahle interpretace je rozšířená a dává smysl, protože právě s těmito postavami si Tři králové spojujeme nejčastěji. Ve skutečnosti ale písmena původně neodkazují přímo na jejich jména.

Zkratka vychází z latinského požehnání Christus mansionem benedicat, tedy Kristus požehnej tomuto domu. Nápis měl ochranou funkci a symbolicky zajišťoval požehnání pro obyvatele domu na celý nadcházející rok. Nešlo tedy o podpis koledníků, ale o krátkou modlitbu zapsanou do prostoru, který měl být chráněn.

Mezi jednotlivými písmeny se tradičně objevují křížky nebo znaménka, která si dnes často vykládáme jako plus. Ve skutečnosti ale představují kříž a mají náboženský význam. Právě ony oddělují jednotlivá slova požehnání a zároveň připomínají, že celý nápis má duchovní, ne jen označovací charakter.

Lidový výklad, který spojuje písmena se jmény Tří králů, se rozšířil až později. Je jednodušší, srozumitelnější a snadno zapamatovatelný, a proto se v běžném povědomí udržel dodnes.

Kdo vlastně byli Tři králové

Příběh Tří králů vychází z Bible, konkrétně z Matoušova evangelia. Zajímavé je, že původní text o žádných králech nemluví. Zmiňuje pouze mudrce z východu, kteří se vydali do Betléma, aby se poklonili nově narozenému Ježíši. O jejich počtu, jménech ani společenském postavení se v Bibli nepíše.

Označení králové se objevuje až později. Postupně se začali vykládat jako vládci nebo významní představitelé různých částí tehdejšího světa. Tento výklad měl symbolický význam. Naznačoval, že narození Krista přesahuje jeden národ nebo oblast a dotýká se celého světa. Právě díky tomu se z mudrců stali králové, jak je známe dnes.

Jména Kašpar, Melichar a Baltazar se ustálila až v raném středověku. Nejde o jména doložená v biblickém textu, ale o pozdější tradici, která měla jednotlivé postavy lépe rozlišit. Každému z králů se postupně přiřadil nejen dar, ale i věk, původ a vizuální podoba. Jeden bývá zobrazován jako mladík, druhý jako muž středního věku a třetí jako starší král. Stejně tak se liší barvami oděvu i doplňky.

4.1.2026
Jak se obléct jako Kašpar, Baltazar nebo Melichar

Postupem času se jejich role i vzhled ustálily natolik, že dnes tvoří snadno rozpoznatelnou trojici. Právě díky ustálenému kostýmu, dlouhému plášti a výrazné pokrývce hlavy, ať už v podobě koruny nebo turbanu, jsou Tři králové čitelní na první pohled. Tahle vizuální podoba pomohla tomu, že se z nich stal silný symbol, který funguje nejen v náboženském kontextu, ale i v lidových tradicích dodnes.

Proč jsou králové tři

Počet tří postav není v původním biblickém textu výslovně uvedený. Postupně se ale ustálil právě kvůli darům, které mudrci přinesli. Zlato, kadidlo a myrha se staly klíčem k výkladu celého příběhu a zároveň důvodem, proč dnes mluvíme o třech králích.

Každý z darů má silný symbolický význam. Zlato bylo darem pro krále a vyjadřovalo úctu k jeho královské důstojnosti. Kadidlo se používalo při bohoslužbách a symbolizovalo božství. Myrha byla spojována s pomazáním a smrtelností a připomínala lidský rozměr Kristova příběhu. Společně tak dary vyjadřují tři roviny jedné postavy – královskou, božskou a lidskou.

Právě dary daly jednotlivým králům jejich role a podobu. Každý z nich nese jiný dar, má jinou barvu oděvu a jiný výraz. Díky tomu se Tři králové začali zobrazovat jako odlišné postavy, ne jako bezejmenná skupina. Dary se staly hlavním rozlišovacím prvkem, který funguje i bez znalosti celého příběhu.

V tradici i výtvarném zobrazení tak často hrají dary důležitější roli než samotné postavy. Jsou nositeli významu a symbolem celé události. A právě díky nim se příběh Tří králů stal srozumitelným, zapamatovatelným a snadno přenositelným do dalších generací.

Jak se vyvíjela tříkrálová koleda

Nejstarší podoba tříkrálové koledy byla úzce spojená s církevní praxí a se svátkem Zjevení Páně, který připadá na 6. ledna. Kněží nebo pověření zástupci obcházeli domy, žehnali obydlím a zapisovali požehnání nad vstup. Nešlo o koledování v dnešním smyslu, ale o duchovní obřad.

Postupně se tento zvyk přesunul do lidového prostředí. Obchůzky začali přebírat místní obyvatelé, často mladí chlapci nebo děti. Převleky za Tři krále pomohly příběh zpřítomnit a dát mu jasnou podobu. Při obchůzkách se zpívalo, pronášela se krátká přání a zapisoval se nápis na dveře.

Součástí koledování bylo i obdarovávání koledníků. Lidé dávali drobné dary, jídlo nebo peníze, které měly symbolický význam. Nešlo jen o odměnu, ale o projev pohostinnosti a účasti na tradici. V některých oblastech se výtěžek používal na společné účely, například na podporu chudších členů obce.

Moderní pojetí tradice Tří králů

Tradice Tří králů se v průběhu let přetransformovala z ryze náboženského obřadu do živé lidové iniciativy, která spojuje symbolickou radost s velmi konkrétní pomocí druhým. I dnes se koledování koná v první polovině ledna, většinou od 1. do 14. ledna, kdy skupinky koledníků vycházejí do ulic měst a vesnic, zpívají písně, rozdávají malé dárky a zapisují nad dveře požehnání křídou nebo samolepkou s písmeny K + M + B a aktuálním rokem.

V moderní podobě tradice Tří králů organicky navazuje na původní rituál požehnání domu, ale zároveň se proměnila v jednu z největších dobrovolnických a charitativních akcí v Česku. Třikrálová sbírka organizovaná Charitou Česká republika funguje již desítky let a zapojuje do ní tisíce dobrovolníků. Během obchůzek koledníci vybírají příspěvky do zapečetěných pokladniček, ze kterých se následně pomáhá lidem v obtížné životní situaci.

Tradice Tří králů patří k několika málo zvykům, které se dochovaly v podobné formě po staletí. Stále se zpívá, stále se obcházejí domy a stále se zapisuje požehnání na dveře. Zároveň se ale dokázala přizpůsobit dnešní době, ať už propojením s charitativní pomocí, nebo moderními způsoby darování. Právě tohle spojení minulosti a současnosti dává tříkrálové tradici smysl i dnes. Není jen připomínkou starého příběhu, ale i jednoduchým gestem solidarity a přání dobra.

A jak to máte vy? Má pro vás nápis na dveřích stále svůj význam?