Proč právě Mikuláš, čert a anděl chodí spolu?

Tereza Nesvadbová | 21.11.2025 | 3 MIN

Každý rok se objevují jako nerozlučný tým: Mikuláš, čert a anděl. Je to tak samozřejmá trojice, že nad ní většina lidí ani nepřemýšlí. Ale proč vlastně chodí společně? A kdy se tahle sestava vůbec zrodila? Odpověď se překvapivě prolíná napříč staletími.

Dnešní mikulášská trojice působí, jako by k sobě patřila od pradávna. Její vznik je však mnohem spletitější. Každá z postav vstoupila do mikulášského průvodu v jiné době a z úplně jiných důvodů. Církevní obřady, středověké hry, lidové zvyky i městské slavnosti se postupně propojily a vytvořily podobu tradice, jak ji známe dnes.

Mikuláš jako biskup v procesí

Nejstarší zprávy o mikulášských obchůzkách pocházejí ze 13. a 14. století. Tehdy šlo hlavně o studentské nebo klášterní hry, ve kterých mladí teologové či žáci katedrálních škol ztvárňovali svatého Mikuláše jako skutečného biskupa s mitrou, berlou i bohatě zdobeným liturgickým rouchem.

Mikulášské hry se postupně přesouvaly i mimo chrámy. V městech se hrály přímo na ulicích nebo na náměstích, doprovázené zpěvem, lampami a malými dary. Publikum tvořily nejen děti, ale celé rodiny. Tma byla součástí atmosféry, večer symbolicky otevíral nový den a dával scénám slavnostní nádech. Tehdy se začala rodit tradice mikulášských průvodů, jak je známe dnes, jen zatím stále bez čerta a anděla. Ty se do hry zapojí až o několik století později, když se obchůzky začnou měnit v lidovou zábavu.

Kdy se k Mikuláši přidal čert

Přelom 15. a 16. století znamenal v evropské lidové kultuře obrovský rozmach pouličních divadel, moralit a takzvaných lidových pašijových her. A právě tam se poprvé objevil čert. 
Tato postava původně vůbec nesouvisela s Mikulášem. Vzešla z církevních dramat, kde měla jasnou funkci: zosobňovala pokušení, chaos, nepořádek a všechny slabosti, které mají lidé překonávat.

Ve středověkých hrách se čert rychle stal jednou z nejoblíbenějších rolí. Herci si užívali možnost přehrávat gesta, běhat mezi diváky, strašit i pobavit a publikum to milovalo. Smích i výkřiky překvapení byly přímou součástí zážitku.

Čertovo představení navíc působilo neuvěřitelně dynamicky v porovnání s vážnějšími biblickými scénami. Když se zjevil na jevišti, rozhýbal děj, narušil řád a přinesl závan nespoutanosti. Právě díky tomu se jeho podoba začala šířit i mimo divadlo. Lidé si tuto postavu přizpůsobovali, přidávali jí různé masky, chlupy, rohy a zvonce a začali ji používat i během jiných svátečních obchůzek. A tak se čert postupně začal objevovat i v blízkosti svatého Mikuláše.

Podoba čerta byla schválně přehnaná, někdy až groteskní, protože jeho úkolem bylo přitáhnout pozornost a rozproudit emoce. Vznikla tak kontrastní dvojice. Zatímco čert symbolizoval hřích, neposlušnost a nezkrotné síly, Mikuláš představoval klid, spravedlnost a pořádek. Právě na tomto napětí mezi dobrem a zlem, řádem a nepořádkem, baroko postavilo dramatickou podobu mikulášských obchůzek.

Kdy se do průvodu přidal anděl

Postava anděla je ze všech tří nejmladší a k Mikuláši a čertovi se přidává až v 18. století. Právě v té době se začíná měnit i samotná podoba obchůzek. Barokní období mělo obecně tendenci vše víc zdůrazňovat a obohacovat o výrazné symboly. Anděl byl dokonalým kontrastem k čertovi a zároveň vhodným doplněním Mikuláše.

Anděl představoval klidnou, laskavou stránku nadílky a v praxi často fungoval jako ten, kdo děti povzbudil a pomohl jim překonat nervozitu. Díky jeho přítomnosti působila celá trojice vyváženěji. Mikuláš už nemusel být ten, kdo je zároveň přísný i hodný, protože každá z postav dostala svůj jasně vymezený úkol. Anděl tak doplnil tradici způsobem, který se rychle ujal a v procesích zůstal natrvalo.

Kromě symbolického významu měl anděl i velmi praktickou funkci. Jak se obchůzky vyvíjely, Mikuláš už nezvládal všechny úkoly sám: nosit košík, rozdávat ovoce, udržovat pozornost dětí a ještě pronášet napomenutí i chválu. Anděl proto přebíral část jeho povinností.

V praxi to znamenalo, že často rozděloval dárky, držel koš s ořechy a sladkostmi nebo zapisoval do knihy děti, které si zasloužily pochvalu. Díky němu byla celá obchůzka méně striktní a měla vyváženější atmosféru. Anděl do ní přinášel prvek klidu a řádu, což dobře odpovídalo dobovým prosincovým rituálům, kde světlo a čistota hrály důležitou roli.

Která z trojice postav ve vás a vašich dětech zanechává nejsilnější dojem? Líbí se vám kombinace těchto tří nebo byste čerta už raději vynechali?