Tereza Nesvadbová | 4.12.2025 | 4 MIN
Proč je Mikuláš vždy červený a anděl září bílou? Zelená a bílá k Vánocům sedí úplně přirozeně, jedna připomíná stromeček, druhá zimní sníh. Ale jak do této zimní palety zapadá červená nebo zlatá? Tyhle barvy se s prosincem pojí po staletí a jejich význam má hlubší kořeny, než by se mohlo zdát.
Prosincové barvy na nás působí silněji než barvy v kterémkoli jiném období. Možná je to tím, že venku bývá šero a světla ubývá, takže jakákoli výrazná barva získá větší význam. A možná proto, že se v nás s prosincem probouzí vzpomínky na dětství, tradice a čekání na něco hezkého.
Bereme jako samozřejmost, že Mikuláš je od hlavy k patě zlatý, bílý a červený, anděl oblečený v bílé a čert tmavý jako noc. Jenže tenhle barevný trojlístek nevznikl náhodou. Něco má kořeny hluboko v historii, něco přidaly až pozdější ilustrace, divadlo a lidové zvyky. A právě to dává prosincovým barvám takovou sílu, jsou směsicí tradice, symboliky i obrazů, které se k nám dostávaly po staletí.
Historický biskup Mikuláš z Myry nosil liturgický oděv v barvách, které byly pro biskupy typické – především červenou a zlatou. Červená nebyla zvolena náhodně. V křesťanské tradici je barvou slavnosti, důstojnosti a také autority. V době, kdy se barvy používaly k jasnému rozlišení funkcí, bylo okamžitě zřejmé, že osoba v červeném plášti není jen tak někdo.
U biskupů působila slavnostně a zároveň autoritativně, takže byla pro významné postavy církve přirozenou volbou. Zlatá barva se k ní často přidávala jako doplněk, protože symbolizovala světlo, Boží přítomnost a radost. Když tedy Mikuláše na starých obrazech vidíme v červeném rouchu se zlatým lemováním, nejde o náhodu ani ozdobu navíc, ale jasné poselství.
Středověké a barokní malby tohle pojetí ještě posílily. Mikuláš na nich stojí v zářivě červeném rouchu, často s vysokou mitrou a pastýřskou berlou. Díky těmto obrazům se červená pevně spojila s Mikulášovou podobou, až se nakonec stala barvou, která ho charakterizuje dodnes.
V moderní době se k mikulášské tradici přidal ještě jeden silný vliv – podoba Santa Clause. Ten sice vychází z postavy svatého Mikuláše, ale americká kultura mu dala novou tvář. A právě červená se stala jeho hlavní poznávací barvou. Santa převzal červený kabát původně spojený s biskupským oděvem, ale přetvořil ho do výrazné, veselější a civilnější podoby. Z původně slavnostní liturgické barvy se tak stala barva radosti, hojnosti a zimní pohody.
Díky ilustracím z 19. a 20. století – a později i filmovým zpracováním – se červená stala naprosto dominantní součástí Santa Clausova vzhledu. A protože byl Santa vizuálně velmi jednotný a celosvětově šířený, jeho obraz začal ovlivňovat i to, jak lidé vnímají Mikuláše. Ne že by změnil samotnou tradici, ale posílil význam červené jako barvy tepla, štědrosti a prosincové radosti.
Červená barva okamžitě upoutá pozornost, a to především v zimě. V období, kdy je venku chladno a světla ubývá, působí jako malý zdroj tepla. Připomíná oheň, světlo svíček a energii, kterou člověk v zimě tolik potřebuje. Není divu, že si ji lidé oblíbili právě v tomto ročním období.
Zajímavé je, že ne všude je Mikuláš spojený právě s červenou. Například v Rakousku nebo částech Německa se tradičně objevuje ve fialové. Důvod je prostý – fialová je v liturgickém kalendáři barvou adventu. Symbolizuje ztišení, pokání a duchovní přípravu na Vánoce. Zatímco u nás se Mikuláš více přiblížil své ikonické biskupské podobě se slavnostní červenou, v rakouské tradici zůstal blíže právě adventnímu významu. Proto má tamní Mikuláš mnohem jemnější, duchovnější barevnost, která koresponduje s obdobím, kdy přichází.
Bílá barva má v andělské tradici pevné místo už po staletí. V biblických textech i liturgii symbolizuje čistotu, světlo a jasné poselství. Je to barva, která nepřitahuje pozornost na sebe, ale spíš vytváří prostor, ve kterém může vyniknout to důležité – slovo, gesto nebo přítomnost, která má člověka uklidnit.
V umění se andělé často objevují v bílých nebo světlých tunikách. Zpočátku to byl spíše praktický způsob, jak naznačit jejich odlišnost od běžných lidí. Postupně ale bílá získala nové významy. Stala se barvou nevinnosti, čistého úmyslu a klidné ochrany, přesně toho, co lidé od anděla očekávají.
A v zimě působí bílá ještě silněji. Připomíná sníh, ticho a chvíle, kdy se svět na okamžik zastaví. Proto tak dobře ladí s postavou anděla, který má přinášet klid uprostřed prosincového shonu.
V moderní době se podoba Mikuláše, anděla i čerta ustálila hlavně díky divadelním kostýmům a ilustracím 19. a 20. století. Školní besídky, pohádky a lidová představení potřebovaly postavy, které se dají na jevišti snadno rozeznat – a barvy v tom hrály klíčovou roli. Červený Mikuláš, bílý anděl a černý čert vytvořili jednoduchý, ale dokonale kontrastní mikro svět, který funguje na dálku i při osvětlení svíček.
Tato trojice barev navíc odpovídá prosincové atmosféře. Červená přináší teplo a štědrost, bílá klid a světlo a černá představuje tajemství i lehkou dávku strašidelna, která k tradici patří. Jakmile se tyto barvy objevily v kostýmech a ilustracích, velmi rychle se přenesly i do pohádek, dekorací a nakonec do našeho vnímání Vánoc jako takových.
Dnes si díky nim dokážeme tuto trojici postav představit během jediné vteřiny, a právě v tom tkví síla moderní tradice.
Která kombinace barev podle Vánocům neodmyslitelně patří podle vás?
Kostýmy
Doplňky
Paruky
Masky
Líčení
Téma
Dárky
Filmy
Profese a osobnosti
Sleva