Tereza Nesvadbová | 10.1.2026 | 5 MIN
Třásně, perly, jazz a večery, které nebyly obyčejné. Móda dvacátých let vznikla jako reakce na změnu nálady celé společnosti a rychle se stala vizuálním symbolem své doby. Dodnes nás přitahuje nejen tím, jak vypadá, ale i tím, jak působí. Co stojí za její silou a proč se k ní znovu a znovu vracíme?
Po letech války a omezení přišla potřeba fungovat jinak. Volněji, otevřeněji a s větší chutí do života. Móda na tuto změnu reagovala rychle. Oblečení přestalo tělo svazovat i připomínat minulost a začalo odpovídat nové náladě doby. I proto se móda 20. let nestala jen krátkodobým trendem, ale symbolem celé éry.
Společnost se po letech přísných pravidel ocitla v úplně jiné náladě. Do popředí se dostává pohyb, zábava a společenský život mimo tradiční rámce. Tahle změna se rychle promítá do hudby i módy. Jazz přináší energii a nepravidelnost, oblečení se uvolňuje a přestává fungovat jako pevná konstrukce.
Střihy se narovnávají, pas se posouvá níž a délky sukní se zkracují tak, aby nebránily pohybu. Oblečení je navržené pro tanec, večery venku a aktivní společenský život, který se odehrává mimo formální salony a striktní pravidla.
Výraznou roli začínají hrát detaily. Třásně, korálky a výšivky nejsou jen ozdobou, ale reagují na pohyb těla. Šaty se při chůzi i tanci vlní, aniž by omezovaly. Díky tomu mohou zůstat rovné a volnější, zatímco povrch outfitu dodává rytmus a vizuální hloubku.
Ve dvacátých letech se objevuje nový typ ženského stylu, označovaný jako flapper. Nejde o jednotnou skupinu ani přesně daný vzor, spíš o způsob oblékání a chování, který se prosazuje hlavně ve městech, v prostředí klubů, tanečních sálů a večírků. Flapperky jsou mladé ženy, které se ve veřejném prostoru pohybují jinak než generace před nimi.
Jejich vzhled se liší od dosavadních zvyklostí. Krátké účesy, šaty ke kolenům, výrazné líčení a doplňky, které přitahují pozornost. Součástí stylu je ale i chování, které dříve nebylo běžně přijímané. Kouření a pití alkoholu na veřejnosti, noční život a viditelná přítomnost v prostředí, které bylo dlouho vyhrazené spíš mužům.
Důležitý posun spočívá v tom, že nejde o otevřený boj nebo demonstrativní vzdor. Emancipace se odehrává skrze každodenní praxi. Tím, že se flapperky pohybují ve stejných prostorech, baví se stejným způsobem a osvojují si stejné společenské návyky, se rozdíly mezi mužským a ženským světem začínají přirozeně stírat.
Z tohoto prostředí zároveň vznikají nové, dnes už ikonické doplňky. Právě flapperkám vděčíme za rozšíření dlouhých špiček na cigarety. Nešlo jen o stylový detail, ale o praktickou pomůcku, která chránila jemné materiály před zápachem kouře. Funkce a estetika se tu znovu přirozeně potkávají.
Proměna módy se výrazně promítá i do účesů a líčení. Krátké vlasy nejsou jen praktické, ale i vizuálně výrazné. Vlasy se tvarují do měkkých vln a varhánků, které rámují obličej a zvýrazňují jeho rysy. Účes se stává pevnou součástí celkového stylu, ne jen neutrálním doplňkem.
Líčení se posouvá směrem k dramatičtějšímu výrazu. Zvýrazněné oči, tmavší rty a jasně definované obočí odpovídají večernímu prostředí klubů a umělému osvětlení. Obličej funguje jako další plocha, která reaguje na světlo, pohyb a atmosféru noci.
Pánská móda dvacátých let nepůsobí na první pohled tak radikálně jako ta dámská. Základ zůstává stejný – oblek, košile, kravata. Změna je patrná spíš v celkovém dojmu. Styl je uvolněnější, méně striktní a lépe přizpůsobený společenskému životu mimo formální rámec.
Obleky mají širší nohavice, saka ztrácejí část své tuhosti a vrstvení působí přirozeněji. Vestičky, klobouky a promyšlené doplňky vytvářejí eleganci, která není svázaná přísnými pravidly. Oblek už neslouží jen k reprezentaci, ale stává se součástí pohybu v městském prostředí.
Právě doplňky jsou tím, co dělá módu dvacátých let okamžitě rozpoznatelnou. Základní střihy jsou často jednoduché, ale detaily jim dávají charakter. Každý prvek reaguje na prostředí, pohyb a způsob života, který se v této době formuje.
Lesk hraje zásadní roli hlavně ve večerní módě. Korálky, flitry a třpytivé výšivky zachycují světlo a zvýrazňují pohyb těla v tlumeném osvětlení klubů. Perly fungují jako lehký, univerzální prvek, který se volně pohybuje s tělem a zároveň si zachovává nádech elegance.
Čelenky a ozdoby do vlasů souvisejí s proměnou účesů a slouží jako výrazný vizuální bod, který je viditelný i v davu. Drobné kabelky souvisí se způsobem, jakým se ve dvacátých letech tráví večery. Nejsou určené k nošení věcí, ale k doplnění pohybu. Psaníčka a kabelky na zápěstí nechávají ruce volné a neruší siluetu při chůzi ani tanci. Zároveň jasně vymezují večerní módu a dávají outfitu společenský rámec.
Jedním z důvodů je to, jak tenhle styl působí vizuálně i emočně zároveň. Dvacátá léta pracují s estetikou, která je výrazná, ale nepůsobí těžce. Lesk, třásně a pohybující se detaily vytvářejí pocit výjimečného večera, i když šlo často o běžné společenské setkání. Oblečení není okázalé v tradičním smyslu, ale má v sobě lehkou slavnostní náladu, která dává i obyčejnému pohybu zvláštní význam. Právě tahle schopnost proměnit běžný čas v něco výjimečnějšího je tak přitažlivá.
Zároveň funguje i psychologická rovina. Máme přirozenou tendenci idealizovat jiné epochy než tu, ve které žijeme. Minulé styly na nás působí svěže, protože nejsou zatížené každodenností. Vnímáme je skrze obrazy, filmy a estetiku, ne skrze realitu. Dvacátá léta se v kolektivní paměti uchovala jako období energie, večírků a pohybu, a právě tahle zjednodušená, ale silná představa dává jejich módě trvalou přitažlivost.
Na tuhle přitažlivost navazuje i způsob, jak móda dvacátých let pracuje s vizuálními podněty. Lesk, odraz světla a rytmus opakujících se detailů přirozeně přitahují pozornost a vyvolávají silnější emoční odezvu. Mozek je čte jako signál pohybu a života, ne klidu a statiky. Proto třásně, perly nebo výšivky nepůsobí jen dekorativně, ale dávají outfitu energii, která funguje i v okamžiku, kdy se člověk jen lehce pohne.
Podobně fungují i účesy té doby. Pravidelné vlny a varhánky vytvářejí rytmus a symetrii, kterou mozek vnímá jako uklidňující, a zároveň neobvyklou. Vlasy jsou přirozený materiál, ale jejich tvar je zjevně kontrolovaný a stylizovaný, což vytváří jemné napětí mezi přirozeností a řádem. Čelenky posazené nízko na čele tento efekt ještě zesilují. Porušují zažité proporce obličeje, zvýrazňují oči a dávají celému vzhledu jiný vizuální rytmus. Výsledkem je styl, který působí harmonicky, ale ne obyčejně. A právě tahle kombinace klidu, pohybu a lehké nečekanosti je důvodem, proč nás móda dvacátých let nepřestává přitahovat ani po sto letech.
A co vy? Má móda dvacátých let pořád své kouzlo i pro vás, nebo vás víc přitahuje jiná éra a její styl? Budeme rádi, když se v komentářích podělíte o to, ke kterému období se v módě nejraději vracíte.
Kostýmy
Doplňky
Paruky
Masky
Líčení
Téma
Dárky
Filmy
Profese a osobnosti
Sleva