Tereza Nesvadbová | 27.1.2026 | 6 MIN
Masopust se neslaví jen u nás a zdaleka nemá jen jednu podobu. Pod různými názvy se po celém světě skrývají oslavy, které se liší atmosférou, vzhledem i významem. Spojuje je ale stejný princip – období před půstem, převlékání do masek a dočasné uvolnění běžného řádu. Jak vypadá masopust v různých zemích a čím se jednotlivé tradice liší?
Fasching, carnaval, fastnacht, mardi gras. Různá slova, různé jazyky, ale velmi podobný princip. Všechno jsou to místní podoby masopustu, období, které se v různých částech světa slaví před začátkem půstu. Přestože mají oslavy odlišnou podobu, spojuje je převlékání do masek, dočasné uvolnění pravidel a snaha na chvíli vystoupit z běžného řádu.
Masopust se tak neodehrává jen v jedné podobě. Každá země si ho přetvořila po svém, podle vlastní historie, temperamentu i společenských zvyklostí. Někde má podobu velkolepého karnevalu a lidé si nasazují barevné masky a škrabošky, jinde zůstává spíš rituální nebo komunitní záležitostí, ale základní myšlenka zůstává stejná.
Benátky patří k místům, kde se masopustní tradice proměnila v ikonickou událost. Benátský karneval se zde koná už od středověku a dodnes je spojený především s maskami, anonymitou a zvláštní směsí elegance a nadsázky.
V benátském pojetí nehraje hlavní roli hlučný průvod ani spontánní veselí, jak ho známe z venkova. Důraz je kladený na vzhled, styl a promyšlený kostým. Tradiční benátské masky zakrývají celý obličej nebo jeho část a často se kombinují s historickými šaty inspirovanými 17. a 18. stoletím. Právě maska byla klíčem k dočasnému zrušení společenských rozdílů – umožňovala pohybovat se městem bez ohledu na původ, postavení nebo pohlaví.
Karneval se odehrává v období před postní dobou a kromě masek zahrnuje i slavnostní promenády, kostýmové soutěže a tematické plesy. I když dnes působí spíš jako kulturní a turistická událost, původní myšlenka zůstává čitelná: na krátký čas se proměnit, skrýt svou identitu a vystoupit z běžného řádu.
Německo má jednu z nejživějších karnevalových tradic v Evropě. Masopust tu vystupuje pod názvy Karneval, Fasching nebo Fastnacht, podle regionu. Přestože názvy se liší, základ zůstává stejný – období převleků, hlučných průvodů a dočasného převrácení společenských pravidel.
Nejznámější oslavy probíhají v Porýní, zejména ve městech jako Kolín nad Rýnem, Düsseldorf nebo Mohuč. Karneval tu není jen víkendová záležitost, ale několikadenní až několikatýdenní událost, na kterou se města připravují dlouho dopředu.
Typickým prvkem jsou velké pouliční průvody s alegorickými vozy, satirou a politickými narážkami. Masky a kostýmy bývají často humorné, přehnané nebo záměrně absurdní. Karneval v Německu má silný kritický rozměr – zesměšňuje autority, společenské nešvary i aktuální politická témata. Smích a chaos tu fungují jako ventil, který je ale přesně časově vymezený.
Zajímavým momentem je takzvaný Rosenmontag, vrchol karnevalového období, kdy ulice zaplní průvody a lidé v kostýmech doslova převezmou veřejný prostor.
Francie má masopustní tradici, která je výrazně regionální. Neexistuje tu jeden jednotný francouzský karneval, ale spíš několik odlišných podob, které se liší atmosférou, estetikou i tím, jakou roli hrají masky a průvody.
Nejznámější je Karneval v Nice, který patří k největším karnevalům v Evropě. Má dlouhou historii sahající do středověku a dodnes je spojený s okázalými alegorickými vozy, květinami a vizuální pompou. Typické jsou tzv. květinové bitvy, při nichž se z vozů házejí květiny do davu. Masky tu nejsou nutně strašidelné nebo anonymní, spíš dekorativní a slavnostní. Důraz se klade na barvy, výzdobu a podívanou, která má oslovit i diváky, ne jen samotné účastníky.
Jinou podobu má karneval na severu Francie, například v Dunkerque. Tady je masopust hlučný, drsný a výrazně lidový. Lidé se převlékají do přehnaných kostýmů, často se opakuje motiv rybářů, námořníků a karikovaných postav. Zpívají se tradiční písně, pije se a celé město se na několik dní ponoří do kolektivního chaosu. Masky tu mají blíž k satirickým převlekům než k estetickým kostýmům.
Společným prvkem francouzských karnevalů je silný důraz na průvod a veřejný prostor. Masopust se odehrává venku, v ulicích, a je určený k pozorování i zapojení. Převleky často reagují na aktuální témata, politiku nebo společenské dění, i když méně agresivně než třeba v Německu.
Brazílie je dnes pro mnoho lidí synonymem karnevalu. Především Karneval v Riu patří k nejznámějším oslavám tohoto období na světě. Přestože má úplně jinou atmosféru než evropský masopust, základní princip zůstává stejný – období těsně před půstem, kdy se společnost na chvíli uvolní a pravidla jdou stranou.
Brazilský karneval je postavený na hudbě, tanci a pohybu v ulicích. Hlavní roli hrají sambové školy, které se na své vystoupení připravují celý rok. Průvody jsou promyšlené do posledního detailu, od choreografie přes alegorické vozy až po kostýmy, které jsou výrazné, barevné a často velmi odhalující. Nejde ale jen o vizuální podívanou – každá skupina vypráví příběh a soutěží s ostatními o uznání.
Vedle oficiálních průvodů existuje i druhá, méně formální rovina karnevalu. Takzvané blocos jsou spontánní pouliční oslavy, do kterých se může zapojit kdokoli. Lidé si berou jednoduché masky, improvizované kostýmy nebo jen barevné doplňky a vyrážejí do ulic společně tančit a zpívat.
Švýcarsko působí v kontextu masopustu možná překvapivě, ale právě tady najdeme jednu z nejcharakterističtějších a nejodlišnějších podob karnevalu v Evropě. Nejznámější je Basler Fasnacht, který se výrazně liší od všeho, co jsme zatím zmínili.
Basler Fasnacht začíná v pondělí po Popeleční středě přesně ve čtyři hodiny ráno. Ve městě se zhasnou světla a průvod masek vyrazí do ulic jen za svitu luceren. Už tohle nastavení dává oslavám úplně jinou atmosféru – tlumenou, až ponurou, soustředěnou a velmi vizuálně silnou.
Masky jsou ve Švýcarsku klíčové. Účastníci nosí velké, často ručně vyráběné masky zakrývající celý obličej, někdy i hlavu. Postavy bývají groteskní, znepokojivé nebo výrazně stylizované. Maska tu neslouží k pobavení diváků, ale k tomu, aby nositele vymazala jako jednotlivce a nechala promlouvat roli.
Velkou roli hraje hudba. Tradiční nástroje, především pikoly a bubny, udávají rytmus průvodů. Hudba je monotónní, přesná a opakující se, což posiluje dojem rituálu. Průvody nejsou chaotické, ale pevně organizované. Každá skupina má jasně danou podobu, téma i pohyb.
Bolívie patří k místům, kde má masopust výrazně duchovní rozměr. Nejde jen o oslavu před půstem, ale o propojení křesťanských tradic s původními andskými rituály. Právě tahle kombinace dává bolivijskému masopustu jeho jedinečný charakter.
Nejznámější je Karneval v Oruro, který je zapsaný na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Oproti evropskému pojetí tady nejde primárně o veselí nebo satiru, ale o slavnostní, až obřadní událost. Průvody mají pevně daný řád, choreografii a symboliku.
Dominantním motivem jsou masky. Často znázorňují démony, nadpřirozené bytosti, zvířata nebo postavy z andské mytologie. Nejznámější je tanec Diablada, kde tanečníci v bohatě zdobených démonických maskách představují boj dobra se zlem. Masky jsou velké, těžké a detailně propracované. Nejde o anonymní převlek, ale o roli, kterou tanečník přijímá s respektem a přípravou.
Masopust v Bolívii je úzce spojený s vírou v Pachamamu, Matku Zemi. Oslavy zahrnují obětiny, prosby o úrodu a ochranu. Převleky a tanec nejsou samoúčelné. Mají zajistit rovnováhu mezi lidmi, přírodou a duchovním světem.
Přestože se masopust v různých částech světa slaví odlišně, v základu vždy pracuje se stejnou myšlenkou. Na krátký čas umožňuje vystoupit z běžných rolí, skrýt se za masku a převrátit zavedený pořádek. Někde má podobu hlučné pouliční slavnosti, jinde působí spíš jako rituál nebo promyšlená kulturní událost, ale smysl zůstává stejný.
Jaký způsob slavení masopustu vás láká nejvíce?
Kostýmy
Doplňky
Paruky
Masky
Líčení
Téma
Dárky
Filmy
Profese a osobnosti
Sleva