Jak film Velký Gatsby přepsal obraz dvacátých let

Tereza Nesvadbová | 16.1.2026 | 3 MIN

Velký Gatsby změnil dvacátá léta v oslňující vizuální zážitek. Jak moc ale tento obraz odpovídá realitě a proč právě tahle filmová představa přežila silněji než skutečnost?

Když v roce 2013 přišel do kin film Velký Gatsby, bylo těžké ho přehlédnout. Už z trailerů bylo jasné, že tohle nebude tichý historický film, ale vizuální exploze. Večírky, třpyt, hudba, šampaňské a svět, který působil okázale až přehnaně.

Právě tahle okázalost způsobila, že se Velký Gatsby rychle dostal i mimo filmové plátno. Nezůstal jen příběhem, ale proměnil se ve vizuální představu, ke které se lidé začali vracet. Pořádají se večírky ve stylu Gatsbyho, vznikají tematické plesy a kostýmy inspirované filmem se staly zkratkou pro luxus a přehnanou zábavu. Postupně se tím změnilo i vnímání dvacátých let samotných. Pro mnoho lidí dnes vypadají právě takhle – jako svět třpytu, hudby a nepřetržitého večírku.

10.1.2026
Móda 20. let: jak vypadala a proč nás pořád baví

Kostýmy jako filmová interpretace doby

Velký Gatsby nikdy nebyl historickou rekonstrukcí. Už z příběhu samotného je patrné, že Gatsby si nekupuje realitu, ale obraz luxusu. Vytváří si sen, svou vlastní představu světa, do kterého chce patřit. A film tenhle sen převzal a dal mu oslnivou podobu.

Kostýmy ve filmu tak nejsou přesným návratem do dvacátých let. Šaty jsou výraznější, bohatší na detaily a třpytivější a odpovídají spíš podobě velkých společenských událostí než každodenní realitě. Ve skutečných dvacátých letech byla většina módy mnohem jednodušší, praktičtější a méně okázalá. Film si ale bere právě slavnostní vrstvu doby a staví na ní celý vizuální svět.

20. léta ve filmu nepůsobí jako realita, ale jako sen

Na podobě kostýmů se podílela návrhářka Catherine Martin ve spolupráci s moderními módními domy. Prada navrhla část dámských šatů, Tiffany & Co. dodala šperky. Výsledkem je spojení historických střihů s moderními materiály a současnou představou luxusu, které nepůsobí dobově uzavřeně, ale srozumitelně i dnešnímu divákovi.

Důležité bylo také to, jak se oblečení chovalo v pohybu. Už ve dvacátých letech reagovala móda na tanec a dynamiku těla, k čemuž sloužily třásně, flitry a volnější siluety. Film tenhle princip ještě zesiluje, aby večírky působily živě, hlučně a nepřetržitě.

Podobně promyšleně funguje i mužský styl. Základ pánských kostýmů není výstřední. Vychází z klasických obleků, kde luxus vzniká hlavně díky detailům, vrstvení a doplňkům. Vesty, dokonale padnoucí saka, kvalitní košile, klobouky nebo kapesníčky dávají outfitům charakter, aniž by působily přehnaně. I díky tomu je Gatsby styl pro muže snadno přenositelný i dnes.

[[268088]]

Gatsby si obléká obraz světa, do kterého chce patřit

Gatsby samotný je ale stylizovaný jinak než většina mužů kolem něj. Vždy působí uhlazeně a jeho oblek je dokonale sestavený. Jako by si neoblékal jen šaty, ale vědomě vytvářel obraz toho, kým chce ve světě být. Jeho obleky jsou světlé, čisté a perfektně padnoucí, často v krémových, bílých nebo pastelových tónech. I uprostřed chaosu večírků zůstává jeho vzhled pevný a uspořádaný.

Daisy je stylizovaná jiným způsobem než ostatní ženy ve filmu, i když to na první pohled nemusí být tak nápadné. Její styl je jemnější, měkčí a méně teatrální než u žen, které zaplňují Gatsbyho večírky. Je oblečená do lehkých, vzdušných materiálů a světlých tónů. Její šaty často působí křehce a étericky, jako by patřila do jiného světa než hlučné večírky kolem ní. Právě to z ní dělá ideální projekční plochu pro Gatsbyho sen.

Velký Gatsby tak nezanechal stopu proto, že by přesně ukazoval dvacátá léta, ale proto, že dokázal jejich obraz přetvořit v silnou vizuální představu. Styl ve filmu není historickým záznamem, ale snem o luxusu, který má oslňovat, přitahovat a na chvíli pohltit. Právě tahle kombinace přepychu, iluze a emocí způsobila, že Gatsbyho svět funguje i dnes.

Móda v tomhle případě není jen kulisou příběhu, ale jeho součástí. Pomáhá vyprávět o touze, ambicích i prázdnotě, která se za leskem skrývá. A možná i proto se k tomuto stylu lidé pořád vracejí. Ne kvůli dvacátým letům samotným, ale kvůli možnosti vstoupit na chvíli do světa, kde je všechno větší, jasnější a hlasitější než realita.

Jak si představujete dvacátá léta a jakou roli v tom podle vás hraje Velký Gatsby?