Rozdíl mezi steampunk a cyberpunk

Tereza Nesvadbová | 14.3.2026 | 4 MIN

Dva podobně znějící pojmy, ale dva úplně odlišné světy. Jeden staví na páře, mechanických vynálezech a dobrodružství, druhý na digitálních technologiích a ponuré vizi budoucnosti. Jaký je mezi steampunkem a cyberpunkem skutečný rozdíl?

Steampunk a cyberpunk znějí tak podobně, že není divu, když si je lidé občas pletou. Ve skutečnosti ale označují dva docela odlišné přístupy k science fiction. Oba žánry si rády hrají s technologiemi a představou toho, kam se může společnost vyvíjet, každý z nich si ale budoucnost představuje úplně jinak. Zásadní rozdíl je především v tom, jaký technologický svět vykreslují a z jaké představy o pokroku vycházejí.

Steampunk miluje páru, ozubená kola a celou estetiku 19. století a viktoriánské éry. Cyberpunk naopak sází na technologie, které známe ze současnosti. Počítače, umělá inteligence nebo kybernetické implantáty tu posouvají svět dál, často ale směrem, který není zrovna optimistický. Cyberpunkové příběhy totiž rády spojují technologický pokrok s temnější vizí společnosti. A pojetí technologií ale nejsou jediná věc, v níž se tyto dva žánry liší.

Cyberpunk: Temná budoucnost plná technologií

Cyberpunk vychází především z literatury a začal se formovat na přelomu 70. a 80. let. Jedním z románů, který žánr výrazně definoval, je Neuromancer od Williama Gibsona. Právě tady se naplno objevuje svět hackerů, digitálních sítí a technologií, které zasahují přímo do lidského těla i mysli.

Vizuální podobu cyberpunkového světa ale pro mnoho lidí vytvořil až film Blade Runner. Temná futuristická města plná neonů, reklamy, deště a všudypřítomných technologií se díky němu stala jedním z nejtypičtějších obrazů cyberpunku.

Cyberpunk se často shrnuje jednoduchým spojením „high tech, low life“. Stojí totiž na kontrastu mezi vysoce vyspělou technologií a nízkou kvalitou života. Společnost sice využívá pokročilé technologie, umělou inteligenci nebo kybernetické implantáty, ale běžní lidé z toho většinou příliš neprofitují. Naopak žijí ve světě plném sociálních rozdílů, korporátní moci a temné atmosféry velkoměst. Tento ponurý obraz budoucnosti patří k nejtypičtějším znakům cyberpunku.

Typickými prvky cyberpunkového světa jsou hologramy, neonové barvy, temné ulice, digitální obrazovky a futuristické technologie. Města bývají přeplněná a hlučná, zaplavená světlem blikajících reklam a obřích obrazovek, které nikdy nezhasínají. Vedle toho se tu běžně objevuje hackerská kultura, umělá inteligence nebo virtuální realita. Pokud vám při tomhle popisu vytanul na mysli Matrix, nejste daleko od pravdy. I ten totiž z cyberpunku výrazně čerpá.

Steampunk: Svět páry, ozubených kol a vynálezů

Steampunk si pohrává s otázkou, jak by svět vypadal, kdyby se technologický vývoj nikdy neodklonil od páry a mechaniky směrem k elektronice a digitálním technologiím. Často se proto označuje také jako retro-futurismus. Vychází z velkých představ vědců a vynálezců 19. století a rozvíjí je dál, i když by v realitě pravděpodobně nikdy nefungovaly.

V takových světech se po obloze běžně vznášejí vzducholodě a mechanické létající stroje. V domácnostech mohou pomáhat parní roboti nebo složité automaty a počítače mají podobu velkých mechanických zařízení. Velkou inspirací pro tento styl jsou dobrodružné technické vize spisovatele Julese Verna.

Estetika steampunku je velmi výrazná a snadno rozpoznatelná. Inspiruje se také módou viktoriánské éry. Postavy nosí cylindry, vestičky, hodinky na řetízku, korzety nebo šaty s nabíranými rukávy.

Steampunk se navíc postupně oddělil od literatury a začal fungovat i jako samostatná estetika a styl. Typické jsou kovové brýle, cylindry, kožené doplňky nebo kombinace historického oblečení s technologickými prvky. Velmi výrazným symbolem je právě ozubené kolo. Připomíná fungování tehdejších strojů a často se objevuje jako dekorace na kloboucích, špercích nebo přímo na oblečení. I obyčejný kus oděvu tak může působit, jako by byl malýmmechanickým vynálezem.

Příběhy steampunku většinou nejsou tak temné jako ty cyberpunkové. Častěji mají dobrodružný tón a místo ponuré dystopie tu najdete vynálezce, cestovatele a odvážné výpravy do neznáma.

Steampunk se objevuje v literatuře, filmech i hrách. Jeho prvky využívá například film Wild Wild West nebo animovaný film Steamboy. Ve hrách je jednou z nejznámějších sérií Dishonored nebo hra BioShock Infinite.

Zajímavé je, že i když se čistý steampunk neobjevuje v tolika známých filmech jako jiné sci-fi směry, jeho estetika je natolik výrazná, že ji většina lidí pozná téměř okamžitě. Stačí pár ozubených kol, cylindr, mechanické brýle nebo vzducholoď na obzoru a hned je jasné, z jakého světa takový obraz pochází.

Možná vás ještě napadne, kam se řadí například takový Mad Max, který na první pohled působí trochu jako na pomezí mezi těmito subžánry. Má výraznou estetiku, zvláštní technologie i dystopický svět. Ale přitom nespadá ani do jednoho.

Existuje totiž ještě další označení, dieselpunk. Ten pracuje s technologií spalovacích motorů, benzínem, upravenými auty a drsným industriálním prostředím. Světy dieselpunku bývají často dystopické nebo postapokalyptické a technologie v nich slouží hlavně k přežití nebo k boji o zdroje.

Právě proto je pro ně typická estetika hlučných motorů, rezavých kovových konstrukcí a strojů poskládaných z různých součástek. Oproti elegantním parním vynálezům steampunku nebo digitálním technologiím cyberpunku působí dieselpunk mnohem syrověji a drsněji.

Co vás zaujalo víc? Dobrodružný svět steampunku, nebo temná technologická budoucnost cyberpunku? A napadl vás ještě nějaký film, hra nebo kniha, které tyto žánry dobře vystihují? Napište do komentářů.