Pálení čarodějnic: jarní svátek ohňů, rituálů a kouzel
Tereza Kučáková | 31.3.2025 | 3 MIN
Poslední dubnová noc je jednou z nejmagičtějších v roce. Příroda se probouzí do své plné síly a lidé na mnoha místech zapalují ohně a oslavují pálení čarodějnic. Může se zdát, že jde hlavně o zábavu pro děti a opékání buřtů. Kořeny této tradice však sahají hluboko do historie, odkud vyzdvihují symboliku očisty, ochrany a začátku nového a lepšího.
Dnešní podoba slavnosti, kterou končí temné zimní období a začíná to teplé, hojné a veselejší, je mixem mnoha zvyků, významů a dokonce i názvů. Všechny však vycházejí z keltského svátku Beltain.
Oheň jako pradávný prostředek očisty
Keltské kmeny v tento den zapalovaly nový oheň a uhasínaly ten starý. Oheň byl symbolem životodárné energie a věřilo se, že jeho plameny očišťují a chrání. Lidé kolem vater tancovali a přeskakovali je, což je mělo nabít silou a zdravím. Zbytky ohořelého dřeva pak používali k ochraně obydlí, polí a pastvin.
Ohně plály především na vyvýšených místech a byly vidět do daleka. Spojovaly a vytvářely prostor pro radost, lásku a plodnost. A právě tato pradávná symbolika přežívá dodnes - jen v jiných kulisách.
A kde se vzaly čarodějnice?
Nástup křesťanství provázela snaha pohanské oslavy a rituály vymýtit. Byly v rozporu s morálkou církve. To se však nepodařilo. A tak nezbylo, než původní zvyky naplnit křesťanskými významy. Vznikla filipojakubská noc (podle svátku apoštolů Filipa a Jakuba) a v Německu se zrodil název Valpuržina noc, odkazující na svatou Valburgu, ochránkyni proti zlým silám.
Dámský luxusní čarodějnický kostým
Zlé síly byly od pradávna tím, čeho se lidé nejvíce obávali. Zvláště na jaře, kdy vyháněli na pastvu dobytek, který byl tou dobou nejvíce zranitelný. Beltain byl přechodovým svátkem, kdy je hranice mezi pozemským a nadpřirozeným světem nejtenčí. Očistné rituály měly mimo jiné zabránit tomu, aby se temné síly prodraly na náš svět a škodily lidem. Tyto temné síly dostaly teprve ve středověku svou podobu. Čarodějnici.
Tento černý čarodějnický kostým patří mezi nejoblíbenější
Čarodějnice jako symbol všeho zlého
Podle pověr se čarodějnice na svých košťatech slétaly o filipojakubské noci na vybraných kopcích, kde prováděly všemožné nečisté praktiky. Lidé je odháněli nejen ohni, ale i pískáním, práskáním bičů, zvoněním zvonů, bylinami nebo svěcenou vodou.
Tento dívčí růžový kostým čarodějnice patří mezi nejoblíbenější i díky své nízké ceně
Církev čarodějnice démonizovala natolik, že z pověr vykonstruovala hon na čarodějnice napříč Evropou. Ani vzdělaní lidé o čarodějných silách nepochybovali a báli se uhranutí. Během čarodějnických procesů zemřely tisíce lidí. Nejčastěji šlo o moudré ženy, které měly blízko k přírodě a pomáhaly ostatním, například bylinářky, léčitelky nebo porodní báby. Jejich nesmyslné pronásledování ukončila až Marie Terezie v druhé polovině 18. století.
Moderní podoba čarodějnického svátku
Pálení čarodějnic je dnes hlavně zábavným komunitním svátkem. Čarodějnicím svým způsobem vracíme čest - třeba tím, že se do jejich kostýmů s chutí převlékají děti i dospělí.
Pro dokonalý vzhled čarodějnice je maska nutností
Pálení čarodějnic může být víc než jen grilovačka. Může to být magický večer, kdy si připomeneme sílu ohně, očisty a nových začátků. Večer, kdy si dovolíme trochu čarovat - ať už uspořádáme rej masek, proletíte se na koštěti, vytvoříme kouzelný lektvar, nebo jen pozorujeme plameny a necháme odejít vše, co už nám neslouží.
